Cejn velký (Abramis brama)

Cejn velký je rozšířen ve vodách celé Evropy s výjimkou severní části Skandinávie a Skotska, nevyskytuje se na Pyrenejském poloostrově, v Itálii, na Balkáně a na Krymu. U nás je možno výskyt označit jako velmi hojný. Je to původní a typická ryba dolních částí větších řek, podle níž jsou tyto úseky označovány jako cejnové pásmo. Nejvhodnější prostředí nachází v pomalu proudících nebo stojatých vodách s bahnitým dnem, v dolních částech větších toků a v přilehlých odstavených ramenech a tůních. Rovněž jezera a nádrže mu poskytují příhodné prostředí. Žije v hejnech, která se zejména v nádržích pohybují v průběhu dne za potravou, v průběhu roku na zimoviště nebo trdliště. Je to ryba volného vodního sloupce (pelagiálu). U mladších jedinců tvoří hlavní složku potravy perloočky a buchanky, u starších jedinců jsou to především živočichové žijící na dně, larvy pakomárů a jiného vodního hmyzu, měkkýši, nitěnky apod. I u starších jedinců však může tvořit plankton podstatnou část potravy. Určitý význam v potravě cejna mají též řasy, úlomky rostlin a detrit. Cejn velký se u nás dožívá 15-20, v průměru 7-10 roků. Jeho růst je v jednotlivých tocích a nádržích velmi variabilní v závislosti na množství potravy a délce vegetačního období. Velmi pomalu roste v nádržích, kde se přemnoží. Dorůstá větších velikostí, jak dokazují úlovky jedinců o celkové délce 60-80 cm a hmotnosti 3-6 kg. Pohlavní dospělosti dosahuje ve 4-7 letech v závislosti na rychlosti růstu. Vytírá se u nás od konce dubna až do června, když teplota vody dosáhne 12-16 °C. Jikry ukládá na ponořené rostliny a na uměle připravená trdliště, např. z chvojí jehličnatých stromů. Tření probíhá v hejnech a poměrně bouřlivě. Na 1 kg hmotnosti samice připadá 40-150 tisíc jiker. V našich podmínkách je výtěr cejna velkého jednorázový. Vývoj oplozených jiker trvá 3-4 dny.

Má výrazně vysoké a ze stran zploštělé tělo, výška těla je v délce obsažena 2,5-3 krát. Hlava je v poměru k velikosti těla malá, s velkým okem. Ústa mají spodní postavení a jsou vysunovatelná, což umožňuje cejnu velkému sběr potravy ze dna. Tělo je kryté velkými, poměrně snadno uvolnitelnými šupinami. Kýl mezi břišními ploutvemi a řitním otvorem je bez šupin. Ploutve jsou poměrně dlouhé a zaostřené, se základním šedomodrým zabarvením. Ve hřbetní ploutvi jsou 2-3 tvrdé a 7-10 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 23-30 měkkých paprsků. V době tření se u samců objevuje výrazná třecí vyrážka po celém těle. Hřbet je zbarven nejtmavěji, téměř modročerně, boky jsou světlejší, břicho je stříbřité. Mladší jedinci jsou stříbřití, teprve u starších jedinců dostává celkové zbarvení těla tmavý odstín se zlatožlutým nádechem.