Lov kapra

Výskyt kapra

Kapr obecný je výlučně teplomilná ryba a upřednostňuje především klidné, prohřáté a prostorné vody, kde jsou předpoklady pro bohatý rozvoj jeho přirozené potravy, kterou tvoří rozmanití vodní živočichové. Teplomilnost kapra je spolehlivým vodítkem při vyhledávání jeho stanovišť.

V potocích a menších řekách je možno určit pravděpodobné stanoviště kapra poměrně snadno, protože se zdržuje především v prostornějších, klidných výmolech a tůních, v prostorných hlubších tišinách nad jezy apod. Čím je řeka větší, tím je vyhledávání stanovišť kapra složitější. Ve větších řekách je třeba hledat kapra hlavně na soutocích řek, v ústí menších přítoků a v pobřežních úsecích, kde nachází dostatek potravy. Kapr miluje pomalý proud. Tam, kde je řeka širší, plyne zpravidla pomaleji a v pobřežních pásmech převládá porost vodních rostlin, to je ideální úkryt pro kapry, protože tam existuje bohatá nabídka potravy. Dobrá jsou také loviště, která jsou za zatáčkami ležícími naproti svažujícím se břehům, do kterých naráží proud. Tady se často vytvářejí pískové lavice, které kapři rádi vyhledávají. Slibné jsou také výtoně a hluboké jámy v řečišti. Právě v těchto místech se většinou uloví ty největší exempláře. V odstavných ramenech je výskyt kapra rovnoměrnější. Je-li však charakter ramena pestřejší, je větší pravděpodobnost výskytu kapra v členitější části, kde jsou ve vodě poválené stromy, vyčnívající větve anebo souvislé ostrovy vodního rostlinstva.

V menších nádržích do výměry 80-100 ha, můžeme předpokládat pravidelný výskyt kapra po celé ploše s výjimkou hlubokých míst (nad 8-10 m). Zatímco v řekách můžeme hovořit o typických stanovištích kapra, ve vodních nádržích kapra nemůžeme nazvat stanovištní rybou. Limitujícím impulzem pro životní projevy každého živočicha je výživa a ochrana před nebezpečím. Kapr, stejně jako ostatní ryby, vydrží sice dlouho bez potravy, ale současně využívá všechny dostupné příležitosti na příjem potravy. Z toho vyplývá, že kapr by se měl zdržovat předevších na místech s nejbohatším výskytem potravy. Ve větších vodních nádržích jsou to mělké, zarostlé okrajové části. Ochranný instinkt je však tak silný, že kapr do těchto okrajových částí přichází jen když jsou břehy opuštěné a v jejich okolí je naprostý klid.

Je snadné najít kapra, když je vidět v průzračné vodě nebo když se prozradí plaváním pod hladinou se svým charakteristickým vlněním. Snadno jej prozradí také řetězce bublin, když ryje u dna. Když ale nejsou vidět žádné známky o jeho přítomnost, potom je k jeho vystopování zapotřebí velká zkušenost. A to je právě to, co každý získá po mnoha hodinách, měsících a letech strávených u vody.

Kapři jsou od přírody stádní živočichové. Mají rádi společný sociální život a ve většině vod se stále to samé hejno drží pohromadě. Časem se může stát, že se hejno rozdělí a ryby se rozprchnou, avšak zakrátko se opět vrátí a stmelí se do původního hejna. Kapři jsou jenom zřídka samotáři, většinou se po čase zase vrátí do hejna. Hejno se může skládat ze šesti až dvaceti ryb, závisí to na množství kaprů v dané lokalitě. Někdy se hejna spojují, což zapřičiní většinou exploze přirozené potravy.

Kapr má velmi charakteristické zvyky v chování, které nám velmi usnadňují rybu vystopovat. Snad nejpozoruhodnější v chování kaprů je jejich zvyk vyskakovat nad hladinu a plácnout sebou do vody. Dalším znakem jsou šípové vlny, stopa vzduté vody, kterou rychle plující ryba za sebou zanechává. Je to obyčejně zapříčiněno kaprem prchajícím z místa, kde se náhle cítí v nebezpečí.

Pravděpodobně nejslibnějším ukazatelem výskytu kapra jsou řetězce bublin. Bubliny způsobené kaprem a bubliny způsobené uvolňováním přírodního plynu ze dna je třeba umět rozeznat. Kapr nebude tvořit bubliny na jednom místě déle, než několik minut. Navíc se kapr pohybuje, takže se bubliny pohybují. Kapři jsou hltaví, zavrtávají se až 10 cm hluboko do bohatých výživných vrstev usazenin, plných patentek. Když se bude krmit několik kaprů na stejném místě, bubliny se na hladině budou objevovat 60-90 cm od sebe. Největší bubliny a jejich nejaktivnější výskyt obyčejně pochází od největší ryby.

V mělkých, hustě zarostlých vodách, kapr často prozradí svou přítomnost. Razí si cestu mezi ponořenými stvoly rostlin, kterými prostě nemůže proplout, aniž by se nějak neprojevil. Kapři pohybující se touto džunglí kořenů a stvolů, dají najevo svou přítomnost tím, že zachvívají a kolébají rostlinami. Někdy stojí skutečně bez pohnutí mezi stvoly těchto rostlin, zvláště v teplých dnech, kdy se sluní. Mezi rostlinami bývají mezery a jejich pozorováním po dostatečně dlouhou dobu uvidíme, jak kapři proplouvají těmito místy.
 

Nejlepším ukazatelem výskytu kapra však je, když ho můžeme pozorovat na blízkou vzdálenoost v čisté vodě. To se většinou podaří jen v lokalitách, které nejsou vystaveny velkému tlaku rybářů. Kapr prohledává okrajové vody, kde je nejbohatší výskyt potravy. Tam, kde je břeh rušen, kapr je vytlačován z okrajových vod a prohledává vyvýšená místa, která často vystupují až pod hladinu nebo pobřeží ostrovů. Za horkých letních dnů najdeme kapra spíše v mělké vodě zarostlé zátoky, jak se líně povaluje v hloubce, která mu sotva zakryje hřbet. Naopak v zimě najdeme kapra v těch nejhlubších vodách jezera.

Doba lovu kapra

V chování kapra platí určité zákonitosti, které souvisí s celým komplexem faktorů, kterými jsou např. vítr, tlak vzduchu, intenzita světla, obsah kyslíku, teplota vody apod.

Vítr
Velký vliv na pohyb kaprů má vítr a to je základní princip, který bychom neměli nikdy zanedbávat, neboť kapři na rozlehlých vodách jej budou vždy následovat. Vysvětlení dobrého rybolovu u návětrných břehů při teplém proudění vzduchu je skutečnost, že teplejší voda hladiny je stlačována dolů. Na základě vodních turbulencí a vratného proudění teče teplejší voda ke dnu. Protože ryby mají rády teplou vodu a při jejích vyšších teplotách vykazují také silný příjem potravy.

Tam, kde silnější vítr směřuje přímo k zemi, se vytváří dodatečně spodní proudění. Zpravidla zvíří dno, uvolní potravu a vyplaví ji ode dna. Kapři se v kalné vodě cítí bezpečněji a bahnitou vodu instinktivně spojují s hromadným výskytem potravy.

Čerstvý jihozápadní vítr bychom měli vyhledávat hlavně v zimě, protože je doprovázen mírným vlhkým počasím a nízkým tlakem. V létě budou ale kapři následovat také jiné větry, přičemž obvykle od jihu a západu vanoucí budou nejlepší, ale při extrémně horkém počasí by je mohl přimět k pohybu osvěžující severní nebo severozápadní vítr. Bez ohledu na roční období nejsou příznivé severovýchodní a východní větry.

Do jaké míry skutečně vítr působí na migraci ryb a potřebu vyhledávání potravy, to závisí na velikosti vody, topografii a poměrech proudění.

Tlak vzduchu
Tlak vzduchu má rovněž velký vliv na žravost kaprů. Nepříliš vhodný je vysoký tlak s jasným a klidným počasím v létě.

Naopak dobrý rybolov znamená nízký tlak, zataženou oblohu, deštivé počasí nebo relativně vlahý vítr. I když existují četné varianty mezi těmito oběma extrémy, panuje mezi kapraři názor, že klasající, nebo vysloveně nízký tlak a nepříjemné, avšak vlahé počasí slibují lepší rybolov než stoupající či vysoký tlak.

Intenzita světla
Intenzita světla významně ovlivňuje aktivitu ryb. Všeobecně jsou kapři spíše náchylní vyhledávat si potravu na dně, když je intenzita světla malá. Tedy večer, v noci, k ránu i při zatažené obloze. Za jasného slunečného počasí budou kapři naopak vyhledávat potravu v menších hloubkách.

Obsah kyslíku
Čím je jezero bohatší na potravu a bahnitější, tím menší je koncentrace kyslíku v noci. Při extrémně nízkých koncentracích kyslíku vykazují kapři nejmenší aktivitu. To odpovídá zkušenostem z nočního lovu na takovýchto kalných a zabahněných vodách. Intervaly záběrů a aktivity v noci jsou jenom řídké a nijak výrazné. Proto je možné se někdy setkat s typickými denními nebo nočními jezery. V některých vodách zaznamenáme záběr pouze v noci, na jiných pouze ve dne.

Teplota vody
Protože kapři jsou živočichové se střídavou teplotou, má teplota vody velký význam pro jejich aktivitu. Všichni živočichové vykazují teplotní rozsah, v němž enzymy potřebné pro zpracování potravy při výměně stavebních a energetických látek optimálně pracují. Jestliže teplota voda stoupne nebo klesne mimo tento rozsah, snižuje se současně úroveň aktivity a žravost živočichů. Co se týká kaprů, leží tento rozsah u 20 stupňů. Změna ročních období má proto významný vliv na jejich žravost. Platí jednoduché pravidlo. Příjem potravy rybami se vždy dělí na polovic, klesneli teplota o deset stupňů. Čím déle se kapr mohl aklimatizovat, tím méně brzdí nízká teplota proces látkové výměny. To vysvětluje jev, že ryby při drasticky klesajících teplotách často přestávají úplně žrát. Potom žravost opět pomalu roste se stabilizující se teplotou a látková výměna se znovu zrychluje.

Skladba a množství potravy se mění se změnou ročních období. Jak stoupá dopad světla na jaře a v létě, vyvíjejí se řasy, které tvoří základ pro vznik velkých populací zooplanktonu. Toho je nejvíc, když mladí kapři v červnu a červenci opouštějí své jikrové obaly a potřebují velké množství planktonu jako potravu. V této době dochází i k hromadnému výskytu hmyzích larev na dně. Nejvíce potravy se vyskytuje během letních měsíců, což umožňuje v tomto období silný růst.

Jak se voda na jaře postupně otepluje, stoupá také aktivita kaprů. Když teplota vody překročí 10 až 12 stupňů (většinou v dubnu), zvyšuje se rozhodným způsobem úroveň aktivity. Lze silněji vnadit, aniž by se ryby přesycovaly. Období od začátku května do konce června je nejlepším lovným obdobím. Rybolov v červenci a srpnu bývá mrtvým obdobím, panuje vlna veder, je klidné počasí, je příliš horko a proto se v této době musí vnadit úsporněji. Ryby se chytají ve velkých hloubkách a v noci. Období od konce srpna až do druhé poloviny září je pro rybáře vrcholným časem. Ryby si musí v této době vytvořit zásoby tuku než se voda ochladí. když nastane říjen, dochází zpravidla v chytání kaprů k výkyvům. Teprve, když nastanou mrazy, snižuje se rybí aktivita. Nejdůležitějším pravidlem ve studené vodě je velmi šetrné vnadění. Uprostřed zimy je rozumné nevnadit vůbec. Ryby v zimě stojí hluboko, protože teplota vody u dna je vyšší, jelikož hustota vody je nejvyšší při teplotě 4 stupně. V důsledku toho klesá ke dnu a tady vytváří teplejší vrstvu. Když začnou ryby vyhledávat mělčí vodu, je to způsobeno rychlejším oteplováním. Teploty stoupají v mělkých úsecích rychleji než v hluboké vodě.

Nástrahy

Kapr žere to, co mu voda momentálně poskytuje v nadbytku. Na jaře je to rostlinný a živočišný plankton, jak se blíží léto, budí jeho zájem větší živočichové na dně, jako jsou larvy hmyzu a červi. Při nouzi se kapr nevyhýbá ani zbytkům rostlin. Při získávání potravy se orientuje částečně zrakem, ale v převážné míře velmi citlivými chuťovými orgány. Svým čichem rozpozná potravu na větší vzdálenosti. Pak se na ni zaměří a plave k ní, v tlamě vytvoří podtlak, otevře ji a nasává potravu spolu s dovnitř proudící vodou. Pak svými chuťovými výrůstky zkoumá, zda se potrava hodí ke konzumaci. Čich slouží hlavně pro vyhledávání potravy, chuť rozhoduje zdali potravu sežere. Z toho vyplývá, že použití vhodné nástrahy je jedno z mnoha tajemství úspěšného lovu kaprů.

Výběru nástrah je třeba věnovat patřičnou pozornost. Jejich rozmanitost je nesmírná a stále se rozšiřuje. Mezi osvědčené nástrahy patří kukuřice, brambory, těsta, šroty, hrách, chléb, rohlík, hnojní červi, rousnice, dešťovky, ale i sýr, lančmít a v poslední době stále se rozšiřující vysokoproteinové nástrahy, boilies.

Kukuřice se jeví jako jedna z neúčinnějších nástrah. Lov kaprů na kukuřici je nejefektivnější koncem léta když dozrává, ale uspokojivé jsou i výsledky na začátku i konci sezóny. Kukuřice má v období dozrávání nejlepší chuťové a aromatické vlastnosti, má ideální konzistenci, dá se na háček dobře nastražit a drží na něm spolehlivě. Vhodná je i zralá sušená kukuřice, ale její vaření do potřebné konzistence potřebuje čas a určité zkušenosti. Mnoho rybářů toto nepovažuje za důležité, předkládá kaprům a dokonce i zakrmuje tvrdou, nevhodným způsobem připravenou kukuřicí a neuvědomí si, že kapr po jejím sežrání přestane žrát na velmi dlouhou dobu. Po celou sezónu můžeme lovit na konzervovanou kukuřici, dokonce obohacenou o různé přísady, kterou můžeme koupit, nebo si ji připravit sami. Sterilizaci provádíme v malých skleničkách (0,2 l) a doba sterilizace je 40-60 minut. Je třeba dávat pozor, aby v letních měsících nebyla konzerva otevřena déle než týden, jinak zplesniví.

Brambor jako nástraha je oblíbený jednak pro dobrou účinnost a jednak proto, že je každému dostupný. Jeho výhoda spočívá v tom, že drobné ryby brambor neožírají, takže záběr znamená většinou jen kapra. Nejlepší účinnost má v červenci a srpnu. Brambor je velmi vhodný na zakrmování, kapři si na něj velmi dobře zvykají. Určitou nevýhodou brambor jako nástrahy je jejich příprava. Je sice jednoduchá, ale vyžaduje cit a zkušenosti. Brambor je třeba vařit tak, aby byl dostatečně kompaktní a pevně držel na háčku, současně musí být dostatečně měkký, aby kaprovi chutnal a umožnil spolehlivý zásek. Proto jsou vhodné drobnější brambory do průměru 2-3 cm. Brambory vaříme vždy ve slupce, kterou oloupeme až před použitím. Malé brambory nastražujeme celé, větší krájíme na kostičky, nebo z nich vykrajujeme kuličky.

Od nepaměti přirozenou potravou kapra jsou rousnice, dešťovky a hnojní červi. Jsou vhodné především na začátku sezóny. Dešťovky si můžeme nachytat po každém vydatném dešti v parcích, pod stromy i na chodnících. Na háčku drží velmi dobře a navíc jsou univerzální nástrahou pro všechny druhy ryb. Nevyžadují předběžné vnadění, jsou pravidelně přijímány a nevyvolávají u kapra obavu. Málokterý kapr odmítne správně nabídnutou rousnici. Je třeba si uvědomit, že hlavní přitažlivost žížal spočívá v jejich mrskání a kroucení. Proto je třeba nabízet je kaprům co nejpřirozeněji. Jejich přitažlivost se ještě zvýší po uštípnutí kousku jejich ocasu, neboť umožní vylučování jejich přirozené lákavé šťávy.

V poslední době se začíná prosazovat jako velmi vhodná nástraha rohlík. Samozřejmě nelze k tomuto účelu použít rohlík koupený v obchodě, s tím bychom moc úspěchu neměli. Opět to chce zkušenosti a trpělivost. Rohlík použijeme ne čerstvý, ale 1-2 dny starý, napaříme jej po dobu asi 8-10 minut a slisujeme nejlépe mezi dvěma prkénky asi 24 hodin na tloušťku půl centimetru. Takto připravený rohlík upevníme jednoduše na háček. Rohlík ve vodě nabobtná, zvětší svůj objem a zvedne se nade dnem do vzdálenosti od olůvka, takže umožňuje kaprovi snadněji jej nalézt nejen pomocí chuťových orgánů, ale i pomocí zraku. Při lovu na hladině používáme rohlík bez jakékoli úpravy.

Lákavou nástrahou pro kapra je i chléb. A to v jakékoliv podobě. Má dvě hlavní výhody, barvu a vzplývavost. Kapr jeho aroma vnímá velmi silně. Na kostičky z kůrky lze chytat jak na položenou, tak na plavanou. Chceme-li rozdělat kuličky z chleba, je třeba použít čerstvý chléb, jinak se neudrží na háčku. Ze staršího chleba můžeme rozdělat těsto. Chleba namočíme, ale při přípravě těsta musíme pečlivě vymačkat všechnu přebytečnou vodu.
Lančmít je v každé době jednou z nejlepších nástrah na velké ryby a kapři jej jednoduše milují. Vyhovuje po všech stránkách a může být používán přímo z konzervy, buď rozřezán na kostičky, nebo roztrhán na kousky. Na velmi opatrné ryby může být lančmít prohněten s kousky chleba.

Kapří nástrahy se během doby velmi zdokonalily, takže dnes je možno si vybrat mezi množstvím barevných i chuťových kombinací. Nové nástrahy jsou stále vyvíjeny, neboť kapři jsou tvrdohlavá stvoření a rozhodnou se vždy pro tu nejortodoxnější nabídku. Nejoblíbenější nástrahou se stávají boilies, návnada, která obsahuje všechny složky výživy, které jsou pro kapra důležité. Při jejich výrobě lze dokonce libovolně určovat procentuální podíl bílkovin (proteinů), uhlohydrátů, tuků, minerálních látek a vitaminů. Boilies nám umožňuje zaměřit se na kapra a vyloučit záběry ostatních ryb. Při rozhodování, jaké boilies použít není důležitá barva, ale vůně.

Kapr rozpoznává velké množství potravy hlavně pomocí silně vyvinutého čichového orgánu. Čichem zhodnocuje potravu, které dává přednost. Optimální velikost nástrahy je asi 2 cm a menší. Existuje tu souvislost s teplotou vody. Pro teplé roční období můžeme klidně používat velké nástrahy až do velikosti golfového míčku. Při nízkých teplotách se osvědčily nejmenší nástrahy.

Velmi vhodná je i partiklová návnada. Z mnoha druhů (cizrna, konopí, mungo, adzuka, řepka a kukuřice) je nejlepší cizrna, luštěnina prvotřídní jakosti. Před použitím je třeba ji asi 12 hodin máčet a pak na mírném ohni přibližně hodinu vařit. Cizrna velmi dobře přijímá chuť i vůni, proto můžeme již do vody, ve které ji budeme máčet, přidat sladidlo a aroma.

Ovesné vločky. Jde o malé kousky podobné šrotu, které pohlcují vodu a příchutě. Není je zapotřebí vařit, stačí je nechat několik málo hodin nasáknout vodou a příchutěmi. Ovesné vločky milují především kapři a naprosto nejúčinnější se zdá být tato nástraha nasáklá kondenzovaným mlékem a vodou. Mléčný bílý oblak obklopující koberec bílých zrnek připravených tímto způsobem vzbuzuje důvěru. Pro svou malou velikost se nepoužívají jako nástraha, ale pro vnadění.

Další vhodnou nástrahou je sýr. Nepotřebuje žádnou předchozí přípravu. Chutná nejenom kaprovi, ale i většině ostatních ryb.