Perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus)

Perlín je rozšířen po celé Evropě, chybí na Pyrenejském poloostrově, v Řecku, v severní části Skandinávie a ve Skotsku. U nás se vyskytuje v oblastech dolních toků větších řek a vhodné podmínky našel i v některých nádržích. Dává přednost stojatým vodám v nižší nadmořské výšce. Vyhovují především stojaté mělké a zarostlé vody, tůně, odstavená ramena, jezírka či některé mělčí nádrže. Žije v hejnech, menší jedinci se živí zoo i fytoplanktonem. Starší jedinci jsou výraznými fytofágy, živí se zejména měkkými vodními porosty, řasami, sinicemi a někdy také loví menší vodní organizmy. Roste značně pomalu, a to zejména v tekoucích vodách či ve vyšších polohách, přičemž se dožívá 10-15 let. Pohlavně dospívá ve 2-3 letech a tře se při teplotě vody alespoň 18 °C, tj. u nás od května až do začátku července, a to v jedné nebo ve dvou dávkách. Vytírá se na vodní rostliny a kameny ve skupinách, na 1 kg hmotnosti samice připadá 40-50 tisíc jiker, z čehož první dávku tvoří 70-80% celkového množství.

Tělo perlína je robustnější, tj. kratší, vyšší a silnější, než u plotice obecné. Koncová ústa jsou při pohledu z boku orientována šikmo vzhůru, oko je nažloutlé až oranžové, nikdy ne červené. Za břišními ploutvemi směrem k řitnímu otvoru je na břiše vytvořen kýl pokrytý šupinami. Hřbetní ploutev je posunuta směrem dozadu za kolmici vztyčenou ze základů břišních ploutví. Hřbet je zelený až modrozelený, břicho je stříbřitě bílé. Ploutve jsou, s výjimkou hřbetní a prsních, krvavě červené