|
Plotice je druh, který se běžně vyskytuje ve vodách celé Evropy. U nás se s ploticí setkáváme téměř ve všech vodách, s výjimkou horských a podhorských potoků. Původním životním prostředím plotice jsou pomalu tekoucí a stojaté vody v dolních tocích větších řek. Setkáváme se s ní i v parmovém či lipanovém pásmu. Velmi dobře snáší eutrofizované vody s organickým znečištěním a je středně náročná na obsah kyslíku.
Plotice žije v hejnech, v prvních letech života se živí planktonními organismy, v dalších se postupně stále více uplatňují v potravě rostlinné komponenty a detrit. Ve vhodných podmínkách, např. v některých údolních nádržích, vytváří velmi početné populace. Plotici můžeme označit za středněvěký druh, dožívající se běžně až 10 let života. Roste značně pomalu a intenzita jejího růstu je určována především potravními podmínkami vodního prostředí. Je to druh s vysokou rozmnožovací schopností, což je také jednou z mnoha příčin jejího všeobecného výskytu. Pohlavně dospívá ve 2-3 letech, ovšem v řadě případů byla zjištěna, zejména u samců a v menší míře i u samic, pohlavní dospělost již ve stáří 1 roku. Vytírá se na vodní rostliny, ale i na štěrk v peřejích toků, na kamenný taras, na kořeny a ponořené křoviny. K výtěru dochází v druhé polovině dubna a v květnu, kdy teplota vody dosahuje více než 10 °C. Tření probíhá hromadně v hejnech, na 1 kg samice připadá 200-400 tisíc jiker, jejichž vývoj trvá 10-14 dní.
Plotice obecná je typickým představitelem kaprovitých ryb. Její protáhlé tělo se středně vyklenutým hřbetem je ze stran zploštělé a pokryté velkými pravidelnými šupinami. Hlava je přiměřeně veliká, ústa mají koncové postavení, oko je zejména v horní polovině načervenalé. Hřbet je zbarven tmavě modře až nazelenale, boky jsou stříbřité s modravým leskem, břicho je bílé. Prsní ploutve jsou světle, břišní a řitní výrazně červeně zbarvené, ostatní ploutve jsou šedozelenomodré. Hřbetní ploutev je umístěna na stejné úrovni se základem břišních ploutví. U samců se v době tření objevuje na hlavě, přední části hřbetu, popřípadě i na ploutvích tzv. třecí vyrážka z bělavých bradavkovitých výrůstků. Plotice se snadno kříží s jinými druhy kaprovitých ryb (např. cejnem velkým, perlínem ostrobřichým, cejnkem malým aj.). Kříženci stojí svou podobou a dalšími znaky mezi rodičovskými druhy.
|