Podoustev říční (Vimba vimba)

Žije v úmoří Severního a Baltského moře, v řekách od Vesery až po Něvu i v řekách jižního Finska a Švédska. U nás se podoustev žije hlavně v dolních úsecích řek v cejnovém pásmu v povodí Labe, dále v povodí Odry a v povodí Moravy či Dunaje. Obývá dolní toky větších řek, odkud v případě možnosti vytahuje do středních částí toků. Nejhojnější výskyt je v povodí Labe, kde patří k hospodářsky významným druhům. Na území Moravy je její výskyt pouze ojedinělý. Výskyt podoustve v údolní nádrži Orava svědčí o tom, že se dovede přizpůsobit i prostředí stojatých vod. Projevuje migrační tendence, takže ji lze označit za polotažnou rybu. Vyskytuje se i poměrně vysoko ve středních úsecích řek parmového charakteru. Žije i ve stojatých vodách. Hlavní část její potravy tvoří larvy vodního hmyzu a další bezobratlí, které sbírá na dně. Její růst je možno hodnotit jako průměrný až pomalý. Trofejní jedinci mohou dosahovat až 40 cm délky a okolo 2 kg hmotnosti. Na tření táhne proti proudu, vytírá se v hejnech koncem dubna až do června v peřejnatých úsecích na kamenitý podklad. Pravděpodobně se vytírá ve 2-3 dávkách. Počet jiker o velikosti okolo 2 mm dosahuje 30 000 kusů. Vývoj oplozených jiker trvá 2-3 dny.

Podobá se ostroretce stěhovavé, tělo však má vyšší (výška těla je obsažena v délce těla 3-4x). Za hřbetní ploutví se nachází ostrý kýl, pokrytý šupinami, řitní ploutev je poměrně široká. Hlava je ukončena protáhlým masitým rypcem, pod kterým jsou spodní ústa obloukovitého tvaru (na rozdíl od rovného příčného tvaru u ostroretky). Hřbetní část těla je modrošedá, intenzita tmavého zbarvení klesá směrem k břišní části, břicho je stříbřitě bílé. V době tření se hřbet a boky zbarvují tmavě až černě, spodní část hlavy, přední a břišní část těla, břišní a prsní ploutve jsou v této době jasně oranžové až červené.