|
Střevle žije v Evropě a v severní Asii, chybí ve střední a jižní Itálii, v jižních částech Balkánského poloostrova, Španělska a Portugalska, dále v severním Skotsku a v severnějších oblastech Skandinávského poloostrova. U nás byla ještě v nedávné minulosti velmi častým a hojným druhem, především v čistých úsecích horních toků řek a potoků. Dává přednost čistým, kyslíkem bohatým vodám pstruhového a lipanového pásma. V zastíněných chladných potocích nebo řekách žije i v nižších polohách až k okraji parmového pásma. Ve vegetačním období se zdržuje blízko břehů a u hladiny, v zimě pod kameny a v děrách u dna. Při hojnějším výskytu tvoří hejna, která čítají i několik set jedinců. Její nejvyhledávanější potravou jsou larvy vodního hmyzu, korýši, červi a různé druhy řas.
Střevle je to krátkověká ryba, dožívající se 5 let, a poměrně velmi pomalu rostoucí. Pohlavně dospívá ve třetím roce života. Tření probíhá od dubna do července na mělčinách s písčitým dnem. V této době střevle vystupují až do nejmenších potůčků. Tření se zúčastňuje větší počet samců a samic. Jikry jsou kladeny samicemi na dno i do porostů rostlin, kde se vyvíjejí celkem rychle a plůdek se vykulí, v závislosti na teplotě vody, za 8-14 dnů. Vykulený plůdek je 4 mm dlouhý, průhledný a žije v prvních dnech skrytě pod kameny nebo mezi vodními rostlinami.
Je to drobná ryba, dorůstající obvykle velikosti jen 6-8 cm, vzácně 12 cm. Šupiny jsou velmi malé, hřbetní ploutev je mírně posunuta dozadu. Zbarvení hřbetní části těla je hnědozelené, boky jsou světleji zelené se zlatovým leskem. Břišní strana těla je bělavá až slabě narůžovělá. Na hřbetě a bocích jsou rozmístěny tmavé skvrny až pruhy, které někdy v boční linii splývají v podélný tmavý pás. Ploutve jsou nažloutlé až slabě narůžovělé. Všechny ploutve, kromě hřbetní a ocasní, jsou zaokrouhlené. V době tření jsou samci výrazněji a pestřeji zbarveni. Zvláště charakteristické je červené zbarvení přední části břicha, okraje rtů a základů párových ploutví a ploutve řitní. Na hlavě mají výraznou třecí vyrážku.
|