Sumec velký (Silurus glanis)

Je rozšířen v horních částech povodí řek Rýn a Labe a dále ve vodách východní části Evropy, patřících k úmořím Baltského a Černého moře a Kaspického jezera. U nás se vyskytuje především v dolních tocích větších řek charakteru cejnového pásma a v přilehlých ramenech a tůních. Dále ho najdeme v rybnících i údolních nádržích nejlépe v teplých nížinných oblastech. Nejlépe mu vyhovují větší, pomalu proudící či stojaté vody, tj. dolní toky větších řek s meandry a odstavenými rameny, tůně, jezera a teplejší údolní nádrže. Sumec velký se zdržuje při dně, vyhledává členité prostředí a úkryty. Je to teplomilná ryba, jejíž aktivita klesá v chladnějších ročních obdobích, v zimě upadá téměř do úplného zimního spánku. Je to typický dravec. Mladší jedinci se živí zooplanktonem a zoobentosem, později přecházejí na objemnější potravu. Hlavní složku jeho potravy tvoří především ryby všech druhů, ale nepohrdne ani většími bezobratlými živočichy (jako jsou červi, žížaly, hmyz), dále loví i žáby a menší vodní savce. Jako jeden z mála našich druhů patří sumec velký k rybám dlouhověkým, neboť se dožívá, zejména v údolních nádržích a velkých řekách, běžně věku 20-40 let. V příznivých podmínkách (dostatek potravy, teplá voda, dlouhé vegetační období) roste velmi rychle. V chladných vodách ve vyšší nadmořské výšce je jeho růst podstatně pomalejší. Sumec velký je dnes jedinou naší rybou, která může dosáhnout hmotnosti 100 kg a více. Pohlavně dospívá ve stáří 3-5 let, samice v průměru o rok později než samci. Sumci se třou v párech od konce května a v červnu, kdy teplota vody dosáhne trvale 18-22 °C. Sumec se vytírá na kořínky vrb a olší, které očišťuje a připravuje si jakési hnízdo. Vytře se i na měkký travnatý porost. Tření nastává většinou při poklesu barometrického tlaku před bouřkou ve večerních či v časných ranních hodinách. Po výtěru samec obvykle jikry hlídá a omývá je pohyby ploutví. Plodnost samic sumce velkého významně ovlivňuje množství potravy v dubnu a květnu před třením, neboť jikry dorůstají asynchronně a podle množství potravy jich dozraje větší či menší počet. Vývoj oplozených jiker trvá v průměru 2-3 dny. Vykulený plůdek se zdržuje v úkrytech a postupně se rozplavává.

Široká nízká hlava sumce přechází nenápadně v protáhlé tělo, kryté slizkou kůží bez šupin. Ocasní část těla je dlouhá a zploštělá. Široká ústa mají ozubenou spodní i horní čelist. Nad horní čelistí jsou umístěny dva dlouhé vousy, pod spodní čelistí jsou dva páry menších vousků. Oči jsou velmi malé. Celkový tvar těla je na první pohled podobný žabímu pulci. Hřbetní ploutev je malá a bez tvrdých paprsků, řitní ploutev je naopak velmi široká, ocasní ploutev je zaokrouhlená. Základní zbarvení těla je olivově zelené až modrošedé, na hřbetě tmavé, na bocích je zřetelné mramorování, břicho je světle šedé až bílé a skvrnité. Ojediněle se můžeme setkat i s bíle zbarvenými jedinci.