|
Je to především tichý precizní lov s tím nejjemnějším náčiním, pečlivě připraveným krmením a plný očekávání většinou ani ne 25 cm rybky s červenými ploutveni. Co tedy nutí tisíce rybářů vstávat kvůli ní třeba ve 4 ráno, chystat kvanta krmení, vyslechnout si nadávání manželky, že je v kuchyni nepořádek a že domů stejně nic nepřinese a ještě nějakou tu hodinku mrznout, než se rozední? Asi množství záběrů a výzva utkat se s nějakou tou vychytralou kilovou kráskou. Tito lidé si plotic váží a každou, kterou uloví opatrně pustí zpět do jejího živlu. Největšími ploticomaniaky jsou bezesporu Britové. Dokonce jsem jednou četl, že cítí zášť k cándátům, neboť požírají jejich tolik oblíbené plotice.
Nyní trochu ze života rutilus rutilus:
Výskyt a rozmnožování: Jde o velmi přizpůsobivý druh, žijíci ve všech typech menších i větších nížiiných vod, v řekách vystoupe až do pstruhového pásma. V uzavřených lokalitách (údolní nádrže, jezera a rybníky) se může přemnožit a v důsledku nedostaku poravy následně zakrní. To se však stává jen při velkém nedostatku dravců v revíru, protože zvýšením množství potravy dojde ke zvýšení počtu dravců, kteří s ní udělají krátký proces. Tato období s nadbytkem potravy a jejím nedostakem se periodicky opakují. Plotice pohlavně dospívají ve věku 2-3 let a třou se při telotě vody 11-17 stupňů Celsia většinou na pevný podklad (rostliny, kameny, štěrkové dno). Samice mívá až 100 000 lepkavých jiker nažloutlé až našedlé barvy o průměru kolem 2 mm. Samci mají v době tření podobně jako i jiné kaprovité ryby na hlavě a bocích třecí vyrážku v podobě bílošedých stroupků.V přírodě jsou velmi častí křížencí plotice s perlínem, cejnem velkým, cejnkem malým, ouklejí, jesenem, tlouštěm i ostroretkou. Mají totiž stejnou dobu i místo výtěru a tak není vrácností, že se třecí hejna prolínají.Většina kříženců je však naštěstí neplodná, tím se jen matka příroda vyrovnává se svými omyly a brání tak šíření špatných genů.
Potrava
Potěr se živí planktonem, pozdeji i larvami vodního hmyzu, částvi rostlin, náletovým hmyzem, korýši a slávkami říčními. Dospělé plotice někdy mohou mít i sklony ke kanibalismu. Plotice je všežravec, takže se dá chytit snad na všechno. Nejlepších výsledků dosáhnu použitím bílých červů, hnojáčků, sterilované kukuřice, konopí, rohlíku a na začátku sezony občas použiji i zaručenou , ale pro mě těžko dostupnou nástrahu - patentky.
Kapitální plotice
V našich klimatických podmínkách mohou plotice dosáhnout věku kolem 12-15 let výjimečně i 20 let, kdy již dosahuje hmotnosti 1,5-2 kg. Jejich růst je velmi proměnlivý , většinou však pomalý, a závisí na teplotě vody a dostatku potavy. Na většině vod dorůstá jen do asi 25-35cm a váhy 0,2-0,5kg. Za kapitální plotici se dá považovat ryba již kilová. V nepříznivých podmínkách vytváří nízkotělé, pomalu rostoucí populace, pohlavně dospívající již při délce 6cm. Největší u nás ulovenou ploticí je ryba 52cm dlouhá o váze 2,1 kg chycená v roce 1985 v řece Labi.V roce 1983 byla v Dunaji ulovena nejstarší registrovaná plotice 20 let stará, 38,1 cm dlouhá a 1,344 kg vážící. Nejdelší ryba pochází z Bečvy - 53 cm a 1,45kg. Rok co rok se uloví kusy o hmotnosti do 1,3 kg, větší plotice jsou kvůli nemocím, rybářům, ptákům a dalším nepřátelům poměrně vzácné. Navíc žijí v hloubkách kolem 4-8 metrů dál od břehu a jsou velmi opatrné, což z nichmnohdy činí velmi nesnadný úlovek. Většina kapitálních plotic je chycena nad přehradami nebo v jejich horní části, když právě táhnou za třením v jarních měsících. Takové ryby bychom všah měli nechat na pokoji, protože právě na nich záleží zachování rodu. Ryby v této době nemají dobrou chuť. Jejich maso je vodnaté a jako vždy obsahuje množství svalových kůstek. Fotografie třením strhané a znavené ryby s prokrveným odřeným břichem a potrhanými ploutvemi nevypadá nijak zvlášť sportovně a navíc se při jejich lovu můžeme dostat do křížku s rybářským řádem, který zakazuje lov poblíž třecího hejna.
|